Protokol SNMP má tři verze 1, 2, 3. Verze 2 obsahuje navíc autorizaci, verze 3 šifrování. Nejrozšířenější verzí SNMP protokolu je verze 2. Bohužel tato verze nepodléhá žádnému standardu a proto protokoly SNMP verze 2 jednotlivých zařízení jsou často vzájemně nekompatibilní.
PmSNMP - Ovladač pro komunikaci protokolem SNMP
Každá hodnota v SNMP je jednoznačně identifikována pomocí číselného identifikátoru OID. OID je tvořeno posloupností celých čísel oddělených tečkou (např. "1.3.6.1.4.1.2680.1.2.7.3.2.0").
Každé platné OID musí začínat čísly "1.3...".
Každé zařízení podporující protokol SNMP by mělo vracet minimálně hodnoty těchto objektů:
Každý SNMP agent má seznam všech svých parametrů uložen v tzv. MIB databázi, která pro každý parametr obsahuje název, OID, datový typ, umožnění čtení/zápisu, a stručný popis. Tato databáze však není uložena v zařízení ale dodává se v podobě (jednoho nebo několika) textového souboru s příponou .mib. Pro vlastní práci se SNMP nepotřebujeme MIB databázi, v SNMP paketu figuruje pouze OID, ale pokud neznáme správné OID, pak nám databáze může pomoci k jeho dohledání.
Poznámka: Komunikační ovladač PmSNMP nepoužívá MIB databázi. Externími programy však lze MIB databázi číst a pro PROMOTIC ovladač tak zjistit adresy (OID) požadovaných parametrů.
Na monitorované straně může existovat možnost takové konfigurace, kdy agent zašle managerovi informace (SNMP MESSAGE) automaticky bez jeho požadavku. K tomu dojde zpravidla potom, kdy byla splněna předem definovaná podmínka (výpadek, kolize, dosažení hraniční hodnoty, ...). Takové konfiguraci agenta se říká SNMP TRAP (tzn. "past na události").
Poznámka: Komunikační ovladač PmSNMP nepodporuje SNMP TRAP.