První skript

1. Vytvoření proměnných

Do události onTick do plochy v pravé části karty "Události" zadejte na 1. řádek skript:



Tímto skriptem jste v algoritmu založili proměnnou oTemper, kterou bude představovat objekt "Temperature".

Název proměnné ve skriptu nesmí obsahovat mezery, diakritiku a speciální znaky. Je dobrým zvykem mít v názvu proměnné první malé počáteční písmeno, které vystihuje charakter proměnné, např.

Všimněte si také, že jste u proměnné nedefinovali datový typ. Každá proměnná je totiž tzv. Variant, což je proměnná, která má v sobě nejen hodnotu, ale i datový typ. Při založení je proměnná prázdná (datový typ je undefined). Teprve při přiřazení (které budete dělat za chvíli) proměnná pozná co je jí přiřazováno a podle toho nastaví i svůj datový typ.

2. Přiřazení objektu "Temperature"

Na 2. řádek zadejte skript:



Do proměnné oTemper se přiřazuje hodnota, která je nyní typu Object.



Každá událost každého objektu v systému PROMOTIC má parametr (proměnnou) pMe. Tento parametr má datový typ Object a je nastaven systémem PROMOTIC na objekt, ve kterém daná událost vzniká.
V případě události onTick v objektu Emul je tedy parametr pMe nastaven na objekt Emul.
Každý objekt má metodu Pm. Tato metoda má jeden parametr, což je text (String), který představuje cestu ve stromu Pma objektů k požadovanému Pma objektu (text je uzavřen do uvozovek čímž skript pozná, že se jedná o hodnotu typu String).

V systému PROMOTIC lze použít dvojí způsob adresování (tzn. způsob zadávání cesty k objektu):

Nevýhodou absolutního adresování je, že při změně struktury ve stromu Pma objektů se takto získaný objekt může stát neplatným. Například z "Boiler1" můžete kopírováním vytvořit nový objekt "Boiler2" (v aplikaci toto zatím nedělejte). V "Boiler2" by pak byly úplně stejné objekty jako v "Boiler1" (včetně všech nastavení). V případě použití absolutního adresování by skript v "Boiler2" pracoval s hodnotami v "Boiler1". Při použití relativního adresování by problém v použitém příkladě nenastal.

Poznámka: Místo ručního psaní skriptu můžete použít také průvodce psaním skriptů, který může významně usnadnit psaní skriptů.
Průvodce psaním skriptů lze vyvolat kliknutím pravým tlačítkem myši na ploše editoru skriptů, v zobrazené lokální nabídce vyberte položku "Skript průvodce ..." a protože chceme vytvořit odkaz (referenci) na objekt, proto dále vyberte "Pma objekt - reference".
V zobrazeném okně v konfigurátoru "Proměnná" zadejte název proměnné, do které se má přiřadit odkaz na objekt (oTemper).
V konfigurátoru "Hodnota" vyberte (pomocí tlačítka se třemi tečkami) požadovaný objekt (proměnná Temperature v objektu PmaData) a zatrhněte konfigurátor "Relativní cesta".
Průvodce umožňuje i vytvoření (deklaraci) proměnné, což v našem případě nepoužijeme – proměnnou jste si vytvořili už dříve.

3. Ověření a nastavení hodnoty objektu "Temperature"

Na další řádky zadejte skript:



Tato část skriptu používá podmíněný příkaz if. Příkaz umožňuje provedení skupiny příkazů, pokud zadaná podmínka bude splněna (hodnota teploty je větší než 100°C) nebo případně jiné skupiny příkazů, pokud zadaná podmínka nebude splněna (hodnota teploty je menší než 100°C).

Zde se poprvé prakticky používá přístup k vlastnosti objektu, který byl teoreticky vysvětlen dříve – tzn. způsob zadávání vlastnosti objektu, kdy se píše Objekt.NázevVlastnosti.
Je zde jak čtení tak zápis hodnoty do vlastnosti Value.
Objekt "Temperature" (typu PmVar) má více vlastností (např. vlastnost Note, Unit, atd.), určitě nejdůležitější je však vlastnost Value. Tato vlastnost vrací hodnotu teploty (typu Single – tak jste to zadali v objektu "Temperature").